Přeskočit na obsah

Obecně o svíčkách

Svíčka (nebo svíce) je jednoduchý zdroj světla, používaný už od starověku. Funguje na principu přeměny chemické energie vázané v tuhém těle svíčky na světelnou energii.

Skladba svíčky

Svíčka se skládá z těla svíčky, knotu a případně kalíšku.

Druhy svíček

  • Lisované – vyrábí se slisováním napráškovaného materiálu do tvaru nábojky, která se uplatní např. jako vklad do hřbitovních kalíšků).
  • Tažené – vyrábí se dva základní tvary – válec a kužel. Tyto svíčky jsou vyráběny střídavým namáčením knotu do parafínu a vody.
  • Lité do forem – vyrábí se litím vosku do forem různých tvarů a průměrů.
  • Lité do kalíšku – tyto svíčky bývají často aromatizované, nejčastěji se k lití vosku užívají nádoby ze skla, keramiky či plastu).
Historická svíčka

Z čeho se vyráběly a vyrábí svíčky?

Nejvíce ovlivnili výrobu svíček staří Egypťané kolem roku 3000 př. n. l., kdy se svíčky vyráběly z pravého včelího vosku.

Další používané materiály k výrobě svíček:

  • velrybí tuk (v Číně kolem roku 221 – 206 př. n. l.)
  • vosk z uvařené skořice (zřejmě Indie)
  • lůj (ve Francii v prvním století n. l.)
  • parafin, stearin
  • svíčkový gel
  • palmový vosk
  • sójový vosk
Hořící svíčky

Použití svíček

  • slavnostní příležitosti
  • církevní svátky, mše
  • vytvoření zvláštní společenské atmosféry
  • pochodně živého ohně
  • doba vánoční

V dřívějších dobách se svíčky používaly i pro některé další (dnes již skoro zaniklé) činnosti, např. k rozehřátí pečetního vosku, pečetění důležitých listin atd.
Nejvíce svíček v České republice bývá používáno na hřbitovech při vzpomínce na zemřelé.