Mobilní sítě, Wi‑Fi nebo chytré senzory dnes potkáváme téměř všude. Spolu s nimi roste i obava, zda rádiové vlny nemohou rušit včely – zvlášť když někdy sledujeme, že se v horkém létě pomaleji vracejí do úlu. Je to jen shoda náhod, nebo signál, že se v úle děje něco neblahého?
1. Co vlastně znamená „elektrosmog“
Jednoduše řečeno jde o souhrn elektromagnetických vln, které vytváří člověk. Patří sem:
- vysílače mobilních sítí (2G – 5G)
- domácí Wi‑Fi routery, Bluetooth, chytré meteostanice
- radarové nebo televizní antény
Intenzita klesá s vzdáleností od zdroje, ale pokud včelín stojí přímo pod anténou na střeše, úly mohou zachytit silnější pole než úly v zahradě „za rohem“.
2. Jak včely vnímají okolní vlny
Včely se domů vracejí podle slunce, vůní a magnetického pole Země. Některé výzkumy naznačují, že silné nebo proměnlivé umělé signály mohou tento „vnitřní kompas“ krátkodobě rozhodit. Jiné studie ovšem žádné výrazné změny nenašly. Odborníci se shodují, že vliv může nastat jen v blízkosti silného zdroje, a často jen tehdy, když se k tomu přidají další stresové podněty (pesticidy, hlad či nemoc).
Co ukazují terénní pozorování
- Telefon u úlu – pokud položíte zapnutý mobil přímo na střechu, včely se mohou rozrušit a víc bzučet. Jakmile zdroj odnesete, uklidní se.
- Úly do 50 m od silné antény – někteří včelaři hlásí pomalejší návraty létavek nebo menší snůšku, jiní rozdíl nepozorují.
- Úly v klidné zóně – většinou bez viditelných problémů, což ukazuje, že elektrosmog není jediný ani hlavní viník úhynů.
3. Co může včelař vyzkoušet v praxi
- Podívat se na mapu vysílačů (interaktivní mapu BTS zveřejňuje Český telekomunikační úřad).
- Srovnat dvě stanoviště – pokud je ta možnost, umístit část úlů dál od antény a sledovat rozdíl v síle včelstev.
- Nechat včelám prostor – Wi‑Fi kameru nebo úlovou váhu umístit aspoň metr od nástavku.
- Otočit česno – zkusit, zda úl o pár stupňů pootočený od zdroje signálu nezvýší aktivitu včel.
- Pozorovat a zapisovat – jen dlouhodobé poznámky pomohou oddělit vliv vln od vlivu počasí či nedostatku nektaru.
4. Co zatím nevíme jistě
- zda slabé vlny působí i po měsících či letech,
- jak moc se liší citlivost jednotlivých linií včely medonosné,
- zda se účinky nesčítají s jinými stresovými podněty.
Odpovědi hledají výzkumníci i sami včelaři – tím, že měří a sdílejí výsledky. Zatím platí jednoduché pravidlo: kde to jde, držme úly dál od nejsilnějších zdrojů signálu a sledujme, co se děje.
5. Závěr
Elektrosmog sám o sobě včely nejspíš nezabije, může je ale krátkodobě zmást – podobně jako prudký vítr nebo nečekaný stín. Když se k tomu přidají další potíže, může být efekt silnější. Vyplatí se proto myslet na umístění úlů a případné stěhování vyzkoušet dřív, než nastanou vážné problémy.
V příštím článku se podíváme na to, jak mohou včely „vypnout“ systémové pesticidy, aniž bychom našli jedinou mrtvou včelu před úlem.
Zdroje a další četba: