Přeskočit na obsah

Historie včel a včelařství: 2. část – včelařství ve středověku

Druhá část naší série o historii včel a včelařství nás zavede do středověku. Toto období přineslo významné změny a rozvoj v praxi chovu včel.

Středověká Evropa – rozkvět včelařství
Včelařství ve středověku doznalo významného rozvoje po celé Evropě, což mělo dalekosáhlý dopad na zemědělství a biodiverzitu. Včely nejenže poskytovaly med a vosk, ale byly také samozřejmě nezbytnými pro opylování plodin. V této době se včelařství stalo integrální součástí venkovského hospodářství a významně přispělo k zajištění potravinové bezpečnosti.

Klášterní včelařství
Klíčovou roli ve včelařství středověku hrály kláštery, kde mnichové a jeptišky věnovali mnoho času a péče chovu včel. Kláštery byly často centry znalostí a inovací v různých oborech, včetně včelařství. Mnichové a jeptišky nejenže pečovali o včely, ale také studovali jejich chování a zdokonalovali metody včelaření. Med a vosk z klášterních včelstev byly vysoce ceněny, přičemž vosk byl používán pro výrobu svíček, které osvětlovaly kláštery a kostely, a med sloužil jako sladidlo či základ pro výrobu medoviny. V klášterech se z medu vyráběly také léčivé masti a balzámy. Tyto přípravky využívaly antiseptických a hojivých vlastností medu a propolisu a byly používány pro léčbu řady zdravotních potíží, od kožních problémů až po léčbu vnitřních nemocí. Byly tak položeny základy pro moderní apiterapii.

Včelařství a zákony
Ve středověku byly také vytvořeny první zákony a předpisy týkající se včelařství. Včely byly považovány za důležitý společenský a ekonomický zdroj, a proto byly chráněny zákony. Tyto zákony často stanovovaly pravidla pro chov včel, opatření pro ochranu včelstev před krádežemi a regulaci používání pastvin pro sběr nektaru. Například v Anglii byly ustanoveny takzvané „swarm rights“, které chránily práva včelařů na sledování a chytání včelích rojů, i když tyto roje opustily své úly a přesunuly se na cizí pozemky.

Včelařství ve středověkém Orientu
Ve středověkém Orientu, zejména v oblastech dnešního Blízkého východu, hrály včely a včelařství také důležitou roli. Městské a venkovské komunity provozovaly včelařství a včely byly ceněny nejen pro med a vosk, ale také pro jejich roli v orientální medicíně a kosmetice. Med byl používán jako sladidlo v tradičních orientálních dezertech. Včelaři v této oblasti tvořili tkaniny a pláště impregnované voskem, které sloužily jako ochrana před horkým sluncem a prachem. Jedním z nejvýznamnějších aspektů včelařství ve středověkém Orientu byl jeho vliv na obchod. Med a vosk byly cennými komoditami, které byly vyváženy do různých částí světa, což přispělo k rozvoji obchodních tras a kulturní výměně mezi východem a západem.

Techniky a nástroje
Ve středověku došlo také k vývoji různých technik a nástrojů pro včelaření. Včelaři používali dřevěné úly, které byly jednodušší a efektivnější než starověké metody. Rovněž začali experimentovat s různými formami úlů a hledali způsoby, jak zlepšit zdraví a produktivitu včelstev. V některých regionech byly populární „kipy“ – úly vyrobené ze slámy, které poskytovaly dobrou izolaci během chladných měsíců.

Závěr
Včelařství ve středověku nebylo jen základním řemeslem, ale také odrazem hlubokého spojení mezi lidmi, přírodou a duchovním světem. Vědomosti a tradice z této doby formovaly základ, na kterém stojí moderní včelařství, a dodnes nás fascinují svou komplexností a důmyslností.

Rate this post